Stavby

Tuto kapitolu bych chtěl věnovat stavbám dvou domů, které v posledních desetiletích devatenáctého století vybočily z tehdejší všednosti. Uvedené domy se navíc zachovaly až do dnešních dní a částečně i nyní plní svůj účel.

Především mám na mysli domy s čísly 28 a 68 - které mě při historickém bádání zvlášť zaujaly. Oba se vyznačují neobvyklými štíty, jež je odlišují od ostatních klenovických domů.

Pokud jde o štít stavení číslo 68, narazil jsem na něj několikrát i v literatuře. Avšak údaje uvedené o něm v regionálních publikacích jsou zcela nepřesné. Uvádějí totiž, že tento klenovický dům je kopií domu postaveného jako číslo 9 v nedalekém Chlebově. Pravda však, pokud jde o stáří těchto dvou domů, je zcela opačná. Protože první byl roku 1881 postaven dům v Klenovicích, a teprve potom o sedm let později byla zhotovena jeho kopie v Chlebově (roku 1888).

Nyní si o domech číslo 28 a 68 povězme podrobněji a začněme druhým z uvedených i přestože je o čtyři roky mladší než číslo 28. Důvodem k tomuto rozhodnutí je právě ona jeho známost v regionální literatuře.

Dům s číslem 68, které nese od svého zrodu, je cenný plastickým štukovým ornamentem svého trojúhelníkového štítu. Významným prvkem kompozice štukové (maltové) výzdoby štítu jsou tři pilastry (náznaky sloupů), na něž se váže řada ornamentálních prvků. Pilastry jsou svázány ornamentálními archivoltami (oblouky), pod nimiž jsou dva kulaté průduchy, jež původně byly, jak si myslím, uvnitř dělené na čtyři části. Ve vrcholu štítu je letopočet 1881. Obrys štítu rámuje štukový ornament. Podél základny štítu jsou vzájemně se protínající kruhy přerušované pilastry, se srdíčky na jejich patkách. Nad kruhy je nápis: ŽEHNEJ BOŽE DOMU TOMUTO. Po pravdě je třeba připomenout, že průčelí domu a jeho výzdoba byly později vážně narušeny okny, která byla původně o něco nižší. Dostavěna byla i vrátka.

Pokud jde o dům číslo 28, již víme, že je o čtyři roky starší než dům číslo 68. Jak můžeme s obtížemi zjistit ve vrcholu trojúhelníkového štítu, byl postaven v roce 1877. Avšak rozdíl v zachovalosti obou domů je veliký. Jestliže dům číslo 68 byl literaturou nazýván kopií domu chlebovského, pak dům číslo 28 literatura vůbec nezná. Objevil jsem ho teprve při práci na těchto dějinách (v roce 1983).

I tento dům je cenný svým trojúhelníkovým štítem zdobeným plastickým štukovým ornamentem, i u něho základním prvkem kompozice štukové výzdoby jsou tři pilastry svázané ornamentálními archivoltami, pod nimi jsou opět dva kulaté, na čtyři části dělené průduchy. Ve vrcholu štítu rámovaného štukovým ornamentem je letopočet 1877 a nad ním srdíčko. Při základně štítu jsou mezi pilastry a po stranách jejich patek ztrojené štukové obdélníky se srdíčky uvnitř. V obdélnících po stranách pilastrů je po dvou srdíčkách, v obdélnících mezi pilastry pouze po srdíčku jednom.

Při pátrání po autorství výzdoby štítu tohoto domu jsem zjistil, že obdobný štít byl stejného roku (1877) postaven i v nedaleké Rybově Lhotě (číslo 20). I tato skutečnost mi, jak dále uvidíme, při určování rodokmenu obou klenovických domů pomohla a něco napověděla.

Jak to bylo se vznikem štítů klenovických domů číslo 28 a 68, kdo byl jejich autorem, ptal jsem se od samého počátku. Ale v literatuře a nikde jinde jsem na svou otázku odpověď nenašel. Nedaly mi ji ani staré písemnosti, neboť se nezachovaly ani v archivu. Přesto si myslím, že jejich autora je možno určit zcela jednoznačně a že jím byl známý tvůrce štítů blatských domů Martin Paták z Vlastiboře č. 3 (1816 - 1889). Mé rozhodování o autorství štítů bylo zjednodušeno skutečností, že druhý mistr tvořící v uvedeném období, František Šoch ze Zálší, byl již od roku 1874 mrtvý, nehledě na to, že Šoch stavěl většinou na jihu Blat, přičemž Paták působil většinou na severu oblasti - Vlastibořsko a Nedvědicko. I to, že oba klenovické domy mají svého dvojníka v podobě štítů v Chlebově a Rybově Lhotě, nasvědčuje tomu, že autorem byl Martin Paták, který v posledním období života často opakoval stejnou architekturu i u několika domů. Při určování autorství však je rozhodující výzdoba štítů, která jednoznačně mluví pro Martina Patáka.

Po získání výše uvedeného poznání jsem dospěl k závěru, že oba klenovické domy jsou významnými památkami lidové architektury druhé poloviny devatenáctého století. Obě budovy jsou (spolu se štítem sýpky domu č. 29) umělecky nejcennějšími stavbami naší obce a podle toho by bylo třeba s nimi zacházet, chránit je a zachovat je pro budoucí generace v původním stavu.

K tomu, aby historický ráz domů a sýpky vynikl, je třeba dbát i na dodržení původní barevnosti štítů a celého průčelí domů. Patákovy domy barevně nejčastěji vypadaly asi takto: základ zdi měl barvu cibulové hnědi, vystouplé články (tektonika) byly bílé (čisté bílé vápno). Cibulovou hněď získávali mícháním skalice zelené a vápna, dnes ji uděláme smícháním vápna s okrem a srnčí hnědí (barvy značky FRONTON).